Pracoviště Olomouc
Přelomovým rokem pro olomoucké pracoviště byl rok 1931, kdy byla na Nových Sadech v místě rozbořeného Bartoškova mlýna zahájena výstavba dětského domova, který měl být útočištěm nejen pro sirotky, ale i pro další děti vyžadující ochranu a péči.
Základní kámen byl položen dne 9. března 1930 a slavnostní otevření proběhlo již 28. října 1931. Původní kapacita dětského domova činila 30 dětí, později však byla rozšířena na 55 dětí ve věku od 0 do cca 15 let. Do dětského domova byly také přijímány matky s novorozenci či kojenci, které vyžadovaly podporu a edukaci.
Za druhé světové války se klientela dětského domova změnila. Budova sloužila pro osiřelé německé děti, zatímco české děti se musely přemístit do jiných domovů. Po válce byla tato budova rozdělena mezi Okresní dětský domov a Ústav pro matky a kojence.
Koncem roku 1946 byl dětský domov částečně přestěhován do Mayovy vily na ulici Dolní Hejčínská č. 35, Olomouc. Majitelé této budovy uprchli v době okupace do Palestiny. Kapacita budovy byla stavovena na 25 dětí ve věku od 1 do 3 let. Na Nových Sadech zůstal již jen kojenecký ústav, který byl později rozšířen a nazván Krajský ústav pro matky a kojence s kapacitou 60 lůžek, později byl doplněn o oddělení pro nedonošené děti. V 60. letech 20. století pak přešel dětský domov a kojenecký ústav plně do gesce odboru zdravotnictví jako zařízení pro děti, jejichž vývoj byl ze zdravotních nebo sociálních důvodu ohrožen nebo narušen.
V roce 1976 bylo oddělení nedonošených dětí přemístěno na modernizovanou budovu Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Volná kapacita budovy na Nových Sadech byla nabízena dětem s dětskou mozkovou obrnou, které zde měly možnost intenzivní rehabilitace v rámci denního nebo týdenního pobytu.
V roce 1986 byl zřízen z bývalých jeslí na Mošnerově ulici Rehabilitační stacionář se Speciální mateřskou školou, který byl určený pro děti s vývojovými postiženími (motorickými a mentálními postiženími nebo s vadami řeči) s kapacitou 25 míst.
Budova na Nových Sadech - kojenecký ústav v té době procházel velkou rekonstrukcí a měl kapacitu 55 míst, z toho 5 míst pro matky.
Budova na Dolní Hejčínské - dětský domov měla kapacitu 25 lůžek pro děti.
V roce 1992 došlo ke spojení všech těchto zařízení a vznikl samostatný právní subjekt pod názvem Sdružená zařízení pro péči o dítě, příspěvková organizace.
Nového a svěžího názvu Dětské centrum Ostrůvek, příspěvková organizace se zařízení dočkalo až v roce 2013, kdy již ve zdravotnické legislativě přestal existovat pojem kojenecký ústav a byl nahrazen domovem pro děti do tří let. V tomto období se stát výrazně zaměřil na transformaci péče o ohrožené děti, trendem byla pěstounská péče na přechodnou dobu, děti raného věku byly prioritně umísťovány do náhradní rodinné péče. Došlo k poklesu dětí umísťovaných do ústavních zařízení, což se promítlo i do snížení kapacity zařízení.
V roce 2014 činila celková kapacita Dětského centra Ostrůvek, příspěvkové organizace 50 míst, z toho 20 míst bylo určeno pro děti v zařízení vyžadující okamžitou pomoc. V Rehabilitačním stacionáři na Mošnerově ulici zůstala zachována kapacita 25 míst.
V roce 2015 došlo ke spojení Dětského centra Ostrůvek, příspěvkové organizace a Dětského centra Pavučinka, příspěvkové organizace. Průběžně docházelo k úpravám kapacity obou zařízení související i s plánovanými rekonstrukcemi a stavebními úpravami.